▼ Moje původní peněženka a pouzdro na doklady

Původně jsem nosil dolarovou peněženku a kapsičku s doklady a kartami. Bylo to větší, ale placaté, takže v zadních kapsách kalhot poměrně snesitelné. Nesměl jsem zapomenout jedno nebo druhé. Zpětně hodně neohrabané.

▼ První papírový návrh

Říká se, že papír snese všechno, což mohu jen podepsat. Papírový návrh fungoval krásně. Asi proto, že uvnitř nic nebylo :-)

▼ První použitelná verze

Vyrobeno, jak je zřejmé, z lepicí pásky. Pokud člověk neumí šít, pak je to ideální startovní výrobní materiál. Tuhle peněženku už jsem běžně nosil. Zejména uložení mincí bylo krajně nepraktické.

▼ Duct tape varianta 2

První evoluce, úprava kapsičky na mince, stále dosti nepraktické.

▼ Třetí verze z lepicí pásky

Zdvojená kapsička na mince s otevíráním na zip. Tuhle variantu jsem nosil velice rád a možná se k tomuto řešení ještě někdy vrátím.

▼ Poslední "samolepka"

Zjednodušená varianta s pouze jednou kapsou na mince a magnetickým zavíráním kapsy na karty.

▼ Látková verze

Protože jsem neuměl šít a neměl jsem na čem, pomohla mi s ušitím první šité verze maminka. Přestože jsme jí věnovali dosti péče, byla prakticky nepoužitelná. Tady jsem zjistil, že peněženka této velikosti musí být z tuhého materiálu.

▼ Kožená verze

Nezbývalo, než učit se šít, pokud jsem nechtěl neustále někoho obtěžovat se svými návrhy. Takže jsem se do toho pustil a přes různé jednoduché kapsičky jsem se dostal tak daleko, že jsem byl schopen ušít tenhle model. Fungoval dobře a už i celkem dobře vypadal. Přesto jsem pokračoval ve vývoji. Chtěl jsem mít přehled o mincích, což zde nešlo.

▼ Peněženka s pevným jádrem ze slepených novin

Trochu jsem experimentoval s pevným jádrem, které by vymezilo velikost peněženky a ta tak byla sice obsahově omezená, ale měla by daný, téměř neměnný rozměr.

▼ Pevné plastové jádro

Tato peněženka vypadala hrozně, ale fungovala dobře, měla i místo na tužku a dal se do ní složit i list papíru A4. Nakonec jsem ale verzi s pevným jádrem opustil. Omezení obsahu mi začalo vadit.

▼ Zeštíhlování

Dal jsem se cestou zeštíhlování (tedy jen co se peněženek týče). Hojně jsem využíval Tyvek, teňoučký, pevný, netřepivý. Peněženky byly hezky placaté, poprvé v životě jsem neřešil, co vyjmu z peněženky, když jsem šel na ples. Prostě jsem si do náprsní kapsy strčit tuhle a ani jsem o ní nevěděl.

▼ Úprava kapsiček na mince

Také jsem hodně experimentoval s různými variantami kapsiček na mince, aby byly dobře přístupné, ideálně rozprostřené do větší plochy a tudíž zachovávající plochost peněženky. A abych měl hned přehled, kolik mám k dispozici.

▼ Přelomová peněženka

Konstrukce této peněženky není z mé hlavy. Inspiroval jsem se zde.
Peněženku jsem si lehce upravil, přidal jsem kapsu na mince. Peněženka byla v mém provedení pořád poměrně velká, systém "balení" bankovek mi vůbec nevyhovoval, ale už jsem ji celkem bez problémů byl schopen nosit v přední kapse kalhot a do té možnosti jsem se zamiloval. Chci malou peněženku, kterou mohu nosit v kapse kalhot. Oslovilo mě to natolik, že jsem vyměnil svůj starý občanský průkaz před ukončením platnosti za nový o rozměru kreditní karty, abych mohl vše nosit v malé peněžence.

▼ První malá vlaštovka

Na nápad, jak ukládat bankovky jinak, než balit je a nebo je překládat na čtvrtiny a pak vkládat do nějaké kapsičky či přihrádky - tak taky mnohé peněženky fungují - jsem dostal asi půl hodiny před odchodem na jógu, se kterou jsem tehdy koketoval. Byla to moje nejhorší hodina jógy, protože jsem nebyl absolutně schopen se soustředit a v hlavě mi pořád běželo, jak to doma "ušiju" a vyzkouším. Ten hnědý exemplář vlevo, to je ona :-) Úplně to ještě nefungovalo, karty jsem měl uloženy vně jen pod gumičkou a celé to bylo hrozně tlusté.

▼ Opětovné zeštíhlování

Začal jsem opět zeštíhlovat a experimentovat s různým způsobem zavírání. Tohle je první varianta s patentkem. Neřekli byste, ale i ten přidává dost na tloušťce a někdy je těžké se strefit, aby se peněženka zapnula, takže jsem jej nakonec opustil.

▼ Různé varianty

Zkoušel jsem leccos, kromě zmiňovaných patentků i magnety, suchý zip a gumu. Variant bylo bezpočet a některé tyto peněženky se již rozprchly mezi moje známé a kamarády na běžné použití. Ano, tušíte správně, manželka mezi testery nebyla :-) Peněženka ještě nefungovala správně.

▼ Krok stranou

Pro ženu jsem tedy udělal model z Tyveku a po odsouhlasení jsem jí ušil první prototyp. Tenhle. Myslím, že fungoval pěkně. Ale bohužel pro ni nebyl dost reprezentativní (což chápu) a taky byl prý příliš velký. Co na to říct? ;-)

▼ Finální uspořádání

Za velkou slabinu předchozích malých modelů jsem považoval použití zipu. Dumal jsem tedy dál a nakonec jsem dal dohromady uspořádání, které nakonec nabízím i Vám. Prototypů bylo opět nepočítaně. Zde jsem přestal vylepšovat uspořádání a začal řešit způsob výroby a použité materiály.

▼ Moje peněženka

Tak tuhle nosím já sám. Mám rád žlutou i Tour de France. Byl to trochu experiment v napojování kůže.

Mám ji dnes a denně u sebe, prakticky jsem přestal nosit malou taštičku přes rameno, která je neodmyslitelným společníkem mnoha mužů, a které moje žena říká hanlivě kabelka (horší je, že jí tak říká i jeden můj kamarád).

Jinou peněženku si už neumím představit. A nikdy ji nehledám. Mám ji prostě v kapse. Vždycky.